Už jen slabá dehydratace 1% nebo 2% má dopad na činnost nervové soustavy, kterou aktivuje. Tělo vnímá nedostatek vody na buněčné úrovni a vysílá do mozku podněty o ohrožení a mozek tak dostává zprávu o nebezpečí a dochází k pocítění stresu – necítíme se komfortně. To vyvolává stresovou reakci, která zpětně zvyšuje pocit žízně.

Když je stres dlouhodobý a aktivován opakovaně, ústí to pomalu, ale jistě ke vzniku větších a závažnějších problémů jako např. Opuchlost z důvodu zadržování vody a tělo hůře hubne, celkově se cítíme špatně a unaveně. S tím souvisí i zvýšení krevního tlaku, které je již krůček od vzniku kardiovaskulárních chorob. Z důvodu dehydratace často dochází i ke vzniku žiznivky (diabetes insipudus), což je narušení hospodaření těla s vodou.

V důsledku dehydratace, můžeme mít neustále pocit žízně, ač pijeme dostatečně. Dalším, i když složitějším procesem, je zvýšení zánětlivosti a tvorba kyselého prostředí.